|
|
Stabilních isotopy ve studiu potravy Ursidae, včetně fosilních forem.
Marková, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Složení potravy u zástupců čeledi medvědovitých (Ursidae) je často diskutovaným tématem. Dodnes však panují určité nejistoty o trofické úrovni některých fosilních skupin. Velmi užitečnou metodou, která napomáhá k určení trofické úrovně u fosilních druhů medvědů a k určení relativního zastoupení rostlinné a živočišné složky potravy u druhů recentních, je analýza stabilních izotopů. Tato práce shrnuje poznatky o metodických přístupech a možnostech využití stabilních izotopů 13 C a 15 N ve studiu potravní ekologie medvědovitých. Výsledky analýz stabilních izotopů jsou prezentovány spolu s výsledky získanými jinými metodami. Pozornost je věnována skupinám, pro které existují relevantní izotopová data, se zvláštním zaměřením na medvědy jeskynní, jejichž trofická úroveň je v závěru zhodnocena za pomoci analýz stabilních izotopů i v kontextu evolučním a nutričním.
|
|
|
Neinvazivní ochranářská genetika medvědovitých
Šrutová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje neinvazivní genetice a molekulární ekologii jednotlivých druhů z čeledi medvědovitých (Ursidae). Tato linie šelem je poměrně diverzifikovaná, jednotlivé druhy obývají různá prostředí od arktických oblastí po tropické deštné lesy a liší se i v případě trofických nik, které využívají. Jakožto pozůstatky megafaunových společenstev, které zaujímají důležité místo v ekologických sítích, bývají často označovány za druhy klíčové, deštníkové a vlajkové, které jsou důležité z pohledu ochranářské biologie. V Antropocénu je existence jednotlivých druhů čeledi Ursidae menší či větší měrou ovlivněná lidskou činností nebo jejími dopady a ačkoli se díky ochraně přírody podařilo početnosti některých druhů stabilizovat, kvůli zvětšující se lidské populaci stále častěji dochází ke ztrátě habitatů a konfliktům mezi lidmi a medvědy. Cílem práce bylo shrnout u jednotlivých druhů úroveň výzkumu populační struktury a demografie zejména s použitím neinvazivních genetických metod se záměrem získané poznatky v budoucnu implementovat do výzkumu medvěda hnědého v Západních Karpatech. Tomuto modelovému druhu je také věnována kapitola o neinvazivním vzorkování. Neinvazivní genetika je důležitým nástrojem pro výzkum zejména velkých, vzácných, vysoce mobilních a skrytě žijících druhů a je využívána...
|
|
|
Stabilních isotopy ve studiu potravy Ursidae, včetně fosilních forem.
Marková, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Složení potravy u zástupců čeledi medvědovitých (Ursidae) je často diskutovaným tématem. Dodnes však panují určité nejistoty o trofické úrovni některých fosilních skupin. Velmi užitečnou metodou, která napomáhá k určení trofické úrovně u fosilních druhů medvědů a k určení relativního zastoupení rostlinné a živočišné složky potravy u druhů recentních, je analýza stabilních izotopů. Tato práce shrnuje poznatky o metodických přístupech a možnostech využití stabilních izotopů 13 C a 15 N ve studiu potravní ekologie medvědovitých. Výsledky analýz stabilních izotopů jsou prezentovány spolu s výsledky získanými jinými metodami. Pozornost je věnována skupinám, pro které existují relevantní izotopová data, se zvláštním zaměřením na medvědy jeskynní, jejichž trofická úroveň je v závěru zhodnocena za pomoci analýz stabilních izotopů i v kontextu evolučním a nutričním.
|
|
|
Pojetí druhu u medvědovitých (Ursidae): praktická, historická a teoretická perspektiva
Wagner, Jan ; Fejfar, Oldřich (vedoucí práce) ; Sabol, Martin (oponent) ; Musil, Rudolf (oponent)
Předkládaná disertace se zabývá taxonomickou diverzitou a fylogenezí medvědovitých (Mammalia, Ursidae) a otázkami vlivu měnících se teoretických a metodických konceptů v taxonomii na její praktické uskutečňování a naopak. Tato otázka je řešena z různých pohledů. Podávám kritický přehled názorů na druhovou a infraspecifickou klasifikaci u medvědovitých od r 1758 po současnost a zabývám se vzájemným ovlivňováním této klasifikace a teoretického konceptu druhu platného v daném období. Praktická část je prezentována studiemi taxonomického a fyletického postavení vybraných druhů medvědů od pliocénu po střední pleistocén, založených na studiu fosilního dentálního materiálu. Výsledkem těchto studií je, vedle revize některých tradičních taxonomických konceptů, také model popisující druhovou diverzifikaci u ursinních medvědů. V předevolučním období byly druhy medvědů chápány jako přirozené neměnné taxony. Byly chápany většinou poměrně široce a jejich vnitrodruhová variabilita byla popisována pomocí variet (ty většinou nelze jednoznačně identifikovat s poddruhy či infrasubspecifickými taxony tak, jak je chápeme dnes), které však byly považovány za kvalitativně odlišné od druhu. V post-Darwinovském období se koncept druhu příliš nemění (přinejmenším v synchronním pohledu). Významnou změnu však prodělal koncept...
|
host ::
RSS.